Obezita – NENÍ NEMOC, pouze lidská “hloupost” vlastní nebo našich rodičů

Pouze 3 – 5 % obezity v lidské populaci je dáno vysloveně dlouhodobou genetickou poruchou. Rostoucí trend (pre)obézních již od dětského věku je však o něčem jiném – roztáčí spirálu příčin a následků, které ve spojení s COVIDem již nejsou jen otázkou estetiky a marně vynakládaných nákladů.

O zdravém životním stylu si většina z nás může nechat vlastní vinou pouze zdát. Na pováženou je ale skutečnost, že ve stejném duchu necháváme vyrůstat i naše děti.

Pro riziko pozdější obezity jsou u dětí rozhodující tři období, a to mezi 2. a 3. rokem, dále mezi 5. a 7. rokem a 11. až 14. rokem.

V prvním období získává dítě základní chuťové návyky, které jsou určující pro jeho akceptování / odmítání vyvážené stravy. Ve druhém období, kdy je mozek “plastický” získává dítě základní pohybově-sportovní dovednosti úměrné věku a lásku k rozvíjení těchto aktivit i v pozdějších letech. Třetí období je spojeno s vyšší mírou nalézání vlastního sebevědomí a vzhledu dítěte spojených se zařazením do kolektivu dospívajících včetně nároků na vyrovnání se vrstevníkům (v oblečení, chytrých telefonech, oblíbenosti “lajků” na sociálních sítích ap.)

Jestliže byla první dvě období zanedbána, ve třetím je riziko obezity a izolace (pozitivní i negativní) v kolektivu značné. V (pozdější) dospělosti přechází odmítání pohybu v sérii nejrůznějších výmluv.


S nadváhou bude konec, stačí se rozhodnout …